Některé techniky se kterými se můžete u nás setkat:

● Litografieje grafická umělecká technika, která umožňuje vytvářet tisky pomocí kamenných desek nebo kovových destiček. První krok spočívá v kresbě nebo psaní na povrch kamenné desky speciální litografickou tužkou nebo inkoustem. Po dokončení kresby je povrch desky navlhčen vodou, přičemž voda proniká do nekreslených částí, zatímco na kresbě vytváří odolný povrch. Poté je na desku nanášena tisková barva, která přilne pouze k mastnému inkoustu na kresbě, nikoli k místům s vodou.

Po nalíčení se papír přitiskne na desku a obraz je přenesen na papír. Litografie umožňuje dosáhnout jemných detailů, širokého spektra odstínů a textur. Tato technika je oblíbená pro tvorbu uměleckých tisků a uměleckých plakátů díky své schopnosti zachytit bohaté kontrasty a kvalitu kreseb.

● Suchá jehla je grafická technika, která se používá k vytváření tisků na papíře. Při této technice umělec rýpe nebo řeže povrch desky, nejčastěji kovové, speciálním jehlou nebo jiným ostřím. Tím vznikají jemné drážky na povrchu desky, které následně přijímají tiskovou barvu. Tisková barva je vtlačena do těchto drážek, zbytek barvy je otřen z povrchu desky a papír je přitisknut na desku tak, aby barva přešla ze desky na papír, vytvoříce tisk.

Suchá jehla umožňuje umělcům dosáhnout křehkých linek a jemných detailů, což dává tiskům jedinečný a ručně vytvořený vzhled. Technika suché jehly často vytváří charakteristické zrnité textury a bohaté tóny. Umělci mohou experimentovat s tlakem jehly a různými technikami, což umožňuje širokou škálu výtvarných efektů. Tato technika je oblíbená pro tvorbu uměleckých grafik a grafických ilustrací.

● Leptje technika umělecké grafiky, která umožňuje vytvářet tisky na papíře nebo jiných površích. Při leptu je kovová deska, obvykle z mědi nebo zinku, pokrytá leptacím základem (často voskem nebo asfaltem). Umělec poté rýpe nebo leptá do základu, odhalující kov pod ním. Poté je deska ponořena do kyselinové lázně, která leptá nechráněné části kovu, vytvářející drážky nebo textury na povrchu desky.

Po dokončení leptání je deska čištěna a poté nanesena tisková barva. Barva se dostane do leptaných částí desky. Deska je poté umístěna na lis a papír nebo jiný materiál je přitlačen na desku, čímž se přenese barva z desky na povrch papíru. Výsledkem je tisk s detailními a jemnými liniemi, texturami a tóny.

Lept je známý svou schopností zachytit jemné detaily a bohatou texturu. Tato technika je oblíbená mezi umělci pro tvorbu uměleckých grafik, ilustrací a uměleckých tisků.

● Serigrafie / Sítotisk využívá speciální rámeček se síťovinou. Tato síťovina slouží k přenosu tiskové barvy na různé povrchy. Pro vytvoření obrazu nebo vzoru se síťovina uzavře na místech, kde barva nemá proniknout. Barva se následně nanese na síťovinu a přenese se na povrch pod ní. Výsledkem je tisk s jasnými a sytými barvami a detailními výjevy. Serigrafie se často používá v umění, textilním designu a reklamě díky své schopnosti vytvářet krásné a kontrastní tisky na různých materiálech.

●Linoryt, zde umělec využívá linoleum, na jehož hladkou stranu vytváří svůj návrh tím, že kreslí, ryje nebo vyřezává linie a vzory. Po dokončení návrhu se na povrch desky nanáší tiskový inkoust a na to se přiloží tiskový papír a aplikuje se tlak, aby se přenesl obraz z desky na papír. Tím vznikne výtisk grafiky na papíře.

● Dřevořez a dřevoryt jsou tradiční grafické techniky, které využívají štoček vyrobený z dřeva. Dřevořez má dlouhou historii, přičemž první zmínky o něm pocházejí ze starověku. Ve 13. stol. byla tato technologie přivezena do Evropy od mořeplavců. U dřevořezu se štoček připravuje z kusů dřeva řezaných podél kmene stromu. Výsledkem je, že na dřevě je patrná kresba dřeva, která dodává výtiskům charakteristický vzhled. Umělec do dřeva rytím vytváří obraz tím, že odebírá plochy, které budou na tiskové straně bílé. Tato technika umožňuje tvorbu jemných detailů a textur. K tisku se může použít lis, ale obraz lze otisknout i pouhým přiložením štočku na tiskový papír. Dřevoryt je podobnou technikou, kde je matrice řezána napříč létům dřeva. Tento způsob umožňuje podrobnější kresbu a stínování. Malé kousky obvykle tvrdého dřeva se slepí a jejich povrch je vybroušen. Dřevoryt umožňuje vytvářet bohaté textury a kontrasty v grafickém díle.

● Akvatinta (známá také jako zrnkový lept): tato technika byla vyvinuta na konci 18. století s cílem tisknout souvislé barevné plochy, podobné těm, které se vyskytují v akvarelech. Pro vytvoření akvatinty se používá měděná nebo zinková deska. Nejprve se deska rovnoměrně pokryje jemným kalafunovým prachem, který se následně zahřeje, aby se kalafuna spojila s povrchem kovu. Po vychladnutí se na desku nanáší speciální lak štětcem, který se aplikuje na místa, která mají zůstat bílá. Deska je poté postupně leptá, což zahrnuje potápění do kyselin, aby se dosáhlo různých barevných odstínů. Výsledkem je tisk, který má texturní kvalitu podobnou akvarelu a umožňuje umělcům vytvářet bohaté a kvalitní tisky s plynulými barevnými přechody.

● Mezzotinta pro vytvoření se nejdříve povrch měděného štočku pečlivě naruší speciálním nástrojem tak, aby získal jemnou zrnitost. Tato zrnitost vytváří bohatý tónový rozsah, který je typický pro mezzotintu. Poté se jednotlivá zrnka na štočku odškrabují, čímž se vytvářejí světlé plochy, a povrch se opět uhlazuje. Tento náročný přípravný proces mezzotinty vytváří jemné odstíny a přechody, což dává tiskům mimořádnou hloubku a atmosféru. Je důležité poznamenat, že mezzotintový štoček má nízkou životnost a je možné z něj získat pouze omezený počet kvalitních tisků, obvykle kolem 50. Mezzotinta byla velmi populární v 17. a 18. století, ale dnes se používá mnohem méně, což činí tisky z této techniky vzácnými a ceněnými v uměleckém světě.

● Mědiryt je historicky nejstarší metoda tisku z hloubky. Tato technika zahrnuje vyrytí kresby nebo obrazu do povrchu tiskové měděné desky mechanickým způsobem. Pro vytvoření mědirytiny umělec používá různé rycí nástroje, aby vytvořil drážky nebo prohloubení v hladkém povrchu měděné desky. Tato prohloubení slouží k uchycení tiskové barvy. Když je kresba hotová, tisková barva se nanese na povrch desky a poté se otiskne na papír za použití velkého tlaku mědirytového lisu. Mědirytina umožňuje umělcům dosáhnout výrazných a detailních obrazů s bohatými kontrasty.

● Oceloryt je grafická technika tisku z hloubky, která se podobá mědirytině, ale místo měděné desky se využívá ocelová deska. Tato technika umožňuje umělcům vytvářet detailní a výrazné tisky. Pro vytvoření ocelorytu se používají rycí nástroje a brusné materiály, aby se vytvořily drážky nebo prohloubení v povrchu ocelové desky. Tyto prohloubení slouží k uchycení tiskové barvy. Poté, co je kresba nebo obraz hotový, se na povrch desky nanese tisková barva, a ta se přenese na papír za použití lisu. Oceloryt umožňuje umělcům dosáhnout vysokého stupně detailu a jemného stínování. Tato technika byla široce používána ve výtvarném umění a grafice a umožňuje vytvářet tisky s bohatými texturami a kontrasty. Je ceněný pro svou schopnost zachytit jemné nuance v obrazech a vytvořit ručně vytvořené a jedinečné tisky.

● Monotyp je umělecká technika, která kombinuje malbu a grafiku. Umělec nanese barvu na povrch a manipuluje s ní různými nástroji, včetně štětců a prstů. Jedinečnost monotypu spočívá v tom, že každý otisk je jedinečný, a umělec nemá úplnou kontrolu nad výsledkem. Tato technika zdůrazňuje spontaneitu, experimentaci a vytváření neopakovatelných děl. Monotyp začal získávat popularitu v 17. století v Evropě a od té doby prošel různými vývoji a změnami. Během 19. století byl monotyp oblíbeným médiem v romantickém a impresionistickém umění. V 20. století se monotyp stal součástí moderního umění. Dnes je monotyp stále oblíbeným a inovativním uměleckým médiem, které umožňuje umělcům vyjádřit svou kreativitu a jedinečnost.

● Fine art / autorský tisk se tiskne pomocí speciálních tiskových technik a materiálů, které zajišťují vysokou kvalitu a trvanlivost tisku. To zahrnuje použití kvalitního papíru nebo jiného materiálu, inkoustů a tiskových strojů, které umožňují zachování detailů a barevné věrnosti uměleckého díla. Tento proces umožňuje umělcům reprodukovat svá díla tak, aby byla zachována jejich estetická hodnota a umělecký výraz.

● Xerografie při tomto procesu se na elektricky nabité vrstvě vytvoří "latentní" obraz předlohy, na který se následně elektrostaticky přichytí částečky barviva, nazývané toner. Tento obraz se poté přenese na papír a fixuje se teplem. Historicky byl tento proces vynalezen americkým fyzikem Chestrem Carlssohnem v roce 1938, ale první praktické použití pro tisk a kopírování bylo zdlouhavé. Firma Xerox přinesla revoluci v 60. letech 20. století, kdy začala vyrábět kopírky s otáčivým válcem místo ploché desky.

● Exlibris pochází z latinských slov "Ex libris" (z knihy). Jeho tradice sahá až do středověku a měla různé formy, včetně razítek, vlepovaných lístků s otisky rytin nebo dřevořezů, a plastických reliéfů na kožených vazbách. Historicky bylo vlepování lístků s exlibris do knih běžným způsobem, jak majitelé označovali své knihy. Tyto lístky často obsahovaly rodový znak nebo erb majitele, někdy ve spojení se slovy "Ex libris," rodovým heslem, jménem nebo jiným textem. Později, v 18. a 19. století, začaly exlibrisy obsahovat i jiné grafické motivy, jako krajiny nebo alegorické obrázky. V průběhu 19. století, kdy kniha přestala být tak prestižním majetkem, se tento zvyk označování knih začal postupně vytrácet, a vlepované lístky s exlibris se staly běžnými tiskovými technikami. Tyto starší exlibrisy začaly zajímat sběratele krásných tisků, heraldiky a genealogy, a staly se předmětem sběratelství. V pozdější době, koncem 19. století, začali sběratelé exlibris pověřovat umělce současné doby, aby vytvořili nové exlibrisy, které nebyly určeny pro vlepování do knih, ale samy o sobě byly uměleckými díly. Dnešní pojetí exlibrisu zahrnuje umělecká díla vytvořená původními grafickými technikami, v omezeném nákladu a zpravidla podepsaná umělcem. Exlibris kombinuje grafický motiv s nápisem "Ex libris" a jménem majitele, a umělec se snaží najít harmonický vztah mezi oběma složkami. Sběratelství exlibrisů zůstává populární a má svou vlastní komunitu sběratelů.

Grafiky a jejich číslování

1. Jedinečná matriční tvorba:

• Každá série začíná s unikátní matricí: Umělec začíná tím, že vytváří jedinečnou matrici (litografický kámen, leptanou měď, nebo jiné médium). Tato matrice je originál, který vznikl umělcovou ruční prací.

2. Sériový tisk z jedné matrice:

• Sériový tisk: Tato matrice je poté použita k sériovému tisku. Každý tisk v sérii je získán přímým přenosem tisku z této jedinečné matrice na papír.
• Konzistence: Díky preciznímu postupu zůstávají všechny tisky v sérii vizuálně konzistentní. Barvy, detaily a textura zůstávají podobné díky pečlivému provedení umělce a technikům, kteří provádějí tisk.

3. Umělecká autenticita:

• Každý tisk je stále umělecký originál: I když je jeden tisk v sérii vizuálně shodný s ostatními, stále je to originální umělecký tisk, vytvořený z unikátní matrice vytvořené umělcem.
• Omezená edice: Často jsou tyto série tisků omezeny na určitý počet kopií, což zvyšuje jejich hodnotu pro sběratele. Každý tisk je číslovaný a podepsaný umělcem jako důkaz jeho autenticity.

Autorské tisky: A.T.

Definice autorských tisků:
Autorské tisky jsou jedinečné umělecké tisky, které slouží jako zkušební a experimentální verze před vlastní produkcí omezené číslované edice. Tyto tisky jsou vytvářeny umělcem před zahrnutím do oficiální série, což umožňuje umělcům prozkoumat nové techniky, barvy a úpravy.

Funkce autorských tisků:

1. Experimentace a Inovace:

• Umožňují umělcům testovat nové nápady a techniky před ostrým nástupem číslované řady.
• Slouží jako kreativní prostor pro zkoumání různých barev, textur a kompozic.

2. Zkušební Tisky:

• Používají se jako "zkušební" tisky k určení optimálních kombinací barev a technik tisku.
• Pomáhají umělcům nalézt dokonalou vyváženost a vizuální efekt pro jejich umělecké dílo.

3. K čemu slouží A.T.

• Přímý prodej v galeriích nebo na výstavách
• Mohou být sběratelsky více atraktivní
• Jsou uchovány v osobním archivu autora
• Jedná se o speciální série pro zakázkouvou výrobu - doprovodná grafika ke knize, sběratele nebo organizace, speciání edice pro konkrétní události či projekty
• Dary - novoročenka